V posledních letech společnosti provádějí organizační změny, jejichž cílem je zeštíhlení a zefektivnění chodu firmy. Svá místa opouštějí jak zástupci dělnických profesí či kancelářští pracovníci, tak i vrcholoví manažeři, a komunikování takové situace je vždy specifickým procesem. Na našem pravidelném setkání se na outplacement zaměříme z různých úhlů pohledu:

- Jak se připravit na situaci, kdy společnost má propustit větší počet zaměstnanců?

- Co komunikovat interně a co externě?

- Jak komunikovat odchod dlouholetého člena managementu?

- Co dělat, když je nedostatek času na realizaci procesu odchodu zaměstnanců?

- Je dobré či nutné spolupracovat také například s úřadem práce či správou sociálního zabezpečení, co to přinese?

- Je řešením přizvat některou z poradenských firem?

Věříme, že Vás tato problematika zaujala a že vám setkání IIK přinese užitečné informace pro vaši práci.

Kdy: 18. 7. 2013 od 18:00
Kde: UniCredit Bank Czech Republic, a.s., BB Centrum – Filadelfie, Želetavská 1525/1, 140 00 Praha 4

Vstupné: zlatí, stříbrní a profesní členové – vstup zdarma, nečlenové – vstup za 500 Kč, studenti po předložení platného studentského průkazu ISIC – vstup za 150 Kč

Jaká to je vlastně soutěž?

Dalo by se říci, že dost přísná. Nároky porotců jsou vysoké a debaty při hodnocení bouřlivé, ale cílem soutěže je najít skutečnou kvalitu. Nejde o to, aby všichni odcházeli s oceněním, ale o to, aby byli vybráni ti skutečně nejlepší a hlavně, aby se všichni, kdo svoje soutěžní projekty přihlásili, v oblasti interní komunikace posunuli dál.

„Jsme nároční, někdy se na nás lidi zlobí, že nevyhráli. Ale u nás vyhraje ten, kdo jasně ukáže účel a přínos ke zlepšení interní komunikace ve své firmě, a efekt jeho projektu je měřitelný,“ říká k tomu Tomáš Poucha, spoluzakladatel Institutu interní komunikace. „Kromě efektivity a kreativity porota zohledňuje také míru novátorství projektu,“ dodává.

Přínosem pro soutěžící je pak zevrubná zpětná vazba, které se jim dostane v podobě hodnocení od všech porotců a která jim může napovědět, co udělali dobře nebo naopak jakých se ve své práci dopustili chyb. Organizátoři jsou si vědomi, že pro soutěžící není jednoduché jít s kůží na trh a vstoupit do takto náročného a přísně hodnoceného soutěžního zápolení, proto se rozhodli všem soutěžícím udělit čestné uznání za odvahu, projevenou přihlášením projektu do soutěže.

V letošním roce se soutěžilo v 6 kategoriích, práce posuzovalo 12 porotců rozmanitého profesního záběru, od psychologa a kouče přes marketéry, kreativce, novináře až k pedagogům a odborným konzultantům. Do soutěže se přihlásilo 32 prací, vzniklo k nim 140 unikátních komentářů a v 1. kole hodnocení bylo uděleno 8 335 hodnotících bodů.

V jakých kategoriích se soutěžilo a kdo vyhrál?

Digitální nástroje interní komunikace

První vyhlášenou kategorií byly Digitální nástroje interní komunikace, které zahrnovaly newsletter, intranety, komunikační platformy, sociální média, mobilní aplikace, video televizi a workspace. Zvítězil projekt Včelín, který přihlásila Česká spořitelna, a. s. Jedná se interní sociální síť, podobnou Facebooku, která je propojená s intranetem a registruje 80 – 100 tisíc návštěv od 30 tisíc návštěvníků. Její přínos pro firmu je zřejmý – otevřené diskuze, které tady probíhají, se dostaly až do porad vrcholového vedení, a v této souvislosti je třeba ocenit i odvahu managementu se této nové situaci postavit. Tento projekt získal rovněž speciální cenu poroty.

Druhé místo v této kategorii nebylo uděleno, 3. místo získala Telefónica Czech Republic, a. s. za projekt  Peněženky necháte doma. Až poprvé zaplatíte Mobitem.

Tištěné nástroje interní komunikace

Druhá kategorie, Tištěné nástroje interní komunikace, se zaměřuje na časopisy, brožury, letáky, plakáty, induction a info kity a workspace. V této kategorii letos nebyla udělena žádná cena, ale zato dvě čestná uznání. První z nich získala Kofola ČeskoSlovensko, a. s. za jazyk a čerstvý a neformální styl ve firemním čtvrtletníku Kofomagazín, druhé bylo uděleno společnosti MAKRO Cash & Carry CR s. r. o. za kreativitu a provedení u projektu Makro Rok.

Osobní nástroje interní komunikace

Ve třetí kategorii nazvané Osobní nástroje interní komunikace soutěžily projekty zaměřené na eventy, konference, setkání či interní programy.  Vítězem se stala společnost ČEZ, a. s. se svým projektem ČEZ Management Meeting (CMM) aneb konference bez prezentací. Jednalo se o netradičně pojatou konferenci 150 top manažerů ČEZu, kterou moderoval známý novinář a moderátor Petr Šimůnek a která spíše než konferenci připomínala zpravodajský pořad. Výsledkem bylo, že po jejím konání 96 % manažerů lépe chápe situaci na trhu a 100 % z nich hodnotilo obsah jako zajímavý.

Druhé místo v této kategorii nebylo uděleno, jako třetí v pořadí se umístila společnost Telefónica Czech Republic, a. s. s projektem Revoluce je tady. Nové tarify FREE.

Netradiční formáty/realizace v interní komunikaci

Čtvrtá kategorie, Netradiční formáty/realizace v interní komunikaci, zahrnuje projekty jako například guerilla či virální kampaň, projekty s netradičním přístupem nebo příspěvky nezařaditelné do jiné kategorie. „Když se nějaký projekt objeví na shortlistu, už to znamená, že je výjimečný,“ podotýká k tomu Tomáš Poucha z IIK. A výběr je skutečně tvrdý, stejně jako diskuze porotců při výběru toho nejlepšího soutěžního projektu.

Nakonec v této kategorii získal čestné uznání Slovak Telekom, a. s. za projekt ZMĚNA je to, čo nás ženie dopredu, a vítězství si odnesla společnost DHL Information Services Europe s. r. o. za projekt Women in Business Group. To je diskusní platforma, která se zabývá silně medializovanou otázkou, kterou je postavení žen v zaměstnání. Sdružuje dnes už více než 110 členek a umožňuje jim výměnu zkušeností a znalostí, a to s vynaložením nulových nákladů.

Jednorázové a krátkodobé kampaně a strategie

Pátá kategorie nese název Jednorázové a krátkodobé kampaně a strategie a soustředila takové projekty, které měly dobu trvání do tří měsíců. Čestné uznání získal Slovak Telekom, a. s., za projekt Mať zodpovědnost sa nám páči, na třetím místě skončila společnost DHL Information Services Europe s. r. o. s projektem The Global Corporate Challenge 2012. Druhé místo nebylo uděleno, ale vítězem celé kategorie se stala firma Seznam.cz, a. s. a její projekt Měsíc kníraté komunikace. Cílem této kampaně byla podpora léčby rakoviny prostaty a díky nejrůznějším aktivitám, do kterých byly vtaženy i jednotlivé pobočky a spolupracovala na ní oddělení napříč celou firmou, se nakonec vybralo skoro 200 000 Kč. Porota ocenila – kromě jasného finančního efektu – zejména fakt, že se podařilo propojit celou řadu komunikačních kanálů i vytvořit návaznost na externí komunikaci.

Dlouhodobé koncepce a strategie

Poslední, šestá kategorie nazvaná Dlouhodobé koncepce a strategie posuzovala soutěžní projekty s trváním delším než tři měsíce. Nebylo v ní uděleno druhé ani třetí místo, ale jasně zvítězila společnost Siemens, s. r. o. s projektem CSR ambasadoři. V jeho rámci vytvořila skupinu 22 ambasadorů, kteří z vlastní iniciativy pomáhají do svých lokalit dostat celofiremní informace z oblasti CSR. Výsledkem bylo zvýšení počtu dobrovolníků na dobročinné akce a dárců krve a rovněž markantní a prokazatelné zvýšení zájmu o CSR témata v rámci celé firmy. Tento projekt získal rovněž speciální cenu poroty.

„Není jednoduché takovou soutěž organizovat a udržovat vysokou kvalitu,“ zhodnotil soutěžní klání Tomáš Poucha. „Dá se říct, že ti, kdo ve svých kategoriích zvítězili, splnili všechny naše velmi náročné požadavky, především možnost kvantitativního hodnocení efektu. Je to důležité pro samotné rozvíjení interní komunikace ve firmách – abychom přesvědčili manažery, že je interní komunikace nutná, musíme jim dát jasné argumenty, co přináší!“

Soutěž tak každoročně – letos se konal už třetí ročník – přispívá k dalšímu rozvoji interní komunikace v České republice – jak zpětnou vazbou, kterou si všichni soutěžící odnesou, tak právě zvyšováním obecného povědomí o významu a přínosech interní komunikace pro fungování firem. A navíc představuje celou řadu zajímavých a inspirativních projektů, které mohou obohatit i celou odbornou veřejnost.

Oficiální výsledky soutěže IIK Grand Prix 2013

Kdy: 13. 6. 2013 od 18:00 hodin
Kde: IPSOS, Národní 1435/6, Praha 1
Vstupné: 
- zlatí, stříbrní a profesní členové – vstup zdarma
- nečlenové – vstup za 500 Kč
- studenti po předložení platného studentského průkazu ISIC – vstup za 150 Kč
- účastníci soutěže - za 1 přihlášenou práci 1x volný vstup

Registrace:

CSR v různých firmách vnímají různě

Setkání, které se konalo 9. května 2013 v prostorách České pojišťovny, a. s. v Praze 4, zahájil Tomáš Poucha z IIK. „Vybrali jsme téma CSR, protože je v současné době velice aktuální, a samozřejmě nás zajímá CSR jako jedna z cest zvyšování angažovanosti zaměstnanců,“ konstatoval. „A chtěli jsme seznámit všechny, kterým je tato problematika blízká, jak se CSR dělá jinde, co se daří a co se třeba i nedaří.“ CSR totiž v různých firmách vnímají rozdílně – někde se zaměřují spíše na vybírání peněz pro dobročinné účely, jinde se zase více snaží do CSR aktivit zapojovat samotné zaměstnance.

Jako první seznámila přítomné se svými zkušenostmi se CSR Magdaléna Boušková ze společnosti ABB. „Chtěli jsme firemní dobrovolnictví uchopit trochu jinak,“ uvedla. Příkladem „jiného“ přístupu v ABB jsou takzvané ABBnormální dny, kdy probíhají interaktivní akce, založené na komunikaci zaměstnanců s postiženými – například lyžování nebo společná brigáda v ZOO. „Naši zaměstnanci si takových akcí velmi cení,“ řekla Magdaléna Boušková. „Je dobré, když mají prostor k volbě, mohou si vybrat, koho budeme jako firma podporovat. A tím se jejich zájem o aktivity SCR samozřejmě zvyšuje.“

Zaměstnanci dostali návod, teď už neziskovky podporují sami

Přednost konkrétním aktivitám zaměstnanců před pouhým vybíráním peněz dávají i ve firmě Tchibo, jak o tom informovaly Eva Kotýnková a Lenka Mašková. „Chtěli jsme, aby zaměstnanci CSR pochopili a praktikovali i ve svém osobním životě. A aby CSR aktivity přinášely užitek nejen samotné neziskovce, které pomáháme, ale i naší firmě,“ vysvětlovala Kotýnková. Snažení přineslo výsledky – firma zaměstnancům ukázala možnosti a nyní už všechno funguje i samostatně. Zaměstnanci například už sami chodí na masáže postižených masérů, se kterými se seznámili na firemních Dnech zdraví, nebo si objednávají pochutiny z chráněných dílen, které právě Dny zdraví zaměstnancům představily.

„Chceme ale jít ještě dál,“ říká Lenka Mašková. „Výrobky chráněných dílen budou v nabídce našich prodejen – tím jim pomůžeme podpořit jejich obchodní aktivity a dojde ke skutečnému propojení našich zájmů.“ Pro tyto účely se chystá i školení obchodního personálu, aby mohl kvalifikovaně reagovat na dotazy zákazníků a vysvětlovat jim, proč si mají právě toto zboží koupit.

Core byznys a etika musí být na jedné vlně

Velký prostor k CSR aktivitám má díky zaměření své činnosti firma Nestlé, kterou na setkání IIK zastupovali Andrea Brožová a Martin Walter. Podporují různé charity, dětské domovy, Nadaci Terezy Maxové, zapojují se do boje proti obezitě nebo do řešení ekoproblémů. Stále však mají na paměti jeden parametr, který považují za základní. „Podle nás je nutné, aby byl v souladu core byznys a etika CSR,“ řekla k tomu Andrea Brožová. „Za každých okolností se snažíme, aby byl v pořádku náš etický kodex, týkající se surovin, dodavatelů, zaměstnanců a výroby, výrobků a spotřebitelů.“

Zajímavou možnost začlenění CSR aktivit do firemního života ukázal ve své prezentaci Jan Kopecký z firmy Siemens. „Zapojili jsme zaměstnance tím, že jsme vytvořili Klub CSR ambasadorů,“ vysvětlil. Jedná se o skupinu asi dvaceti zaměstnanců s různým pracovním zařazením, kteří se dobrovolně přihlásili, že se budou ve svém volném čase CSR aktivitám věnovat. Připravují CSR newsletter, píší články, přicházejí s nápady, co by chtěli dělat a jak se zapojit, vzájemně se inspirují.

Co to přináší? „Rozhodně se zvýšila důvěryhodnost CSR v očích všech ostatních, protože tyto aktivity nevnímají jako něco, co by bylo nařízené nebo přicházelo shora,“ osvětluje situaci Jan Kopecký. „A lidé se zapojují do aktivit CSR zcela přirozeně. Mají chuť pomáhat, ale museli dostat příležitost.“

I tady je potřeba plánovat a mít systém

S několika zajímavými praktickými tipy, jak CSR aktivity v praxi úspěšně realizovat, přišel Tomáš Novotný ze Seznamu, kde mají s CSR také velké zkušenosti. „Všechno je třeba pojmout koncepčně a naplánovat dlouho dopředu, aby bylo možné všechny potřebné informace kvalitně interně komunikovat. Informace se na pobočky dostávají dlouho, je nutné s tím počítat,“ upozornil. „Zároveň je třeba se připravit třeba i na to, že koncem roku už nikdo na podobné činnosti nemá čas, protože se všichni zaměřují na dosažení plánovaných obchodních výsledků.“

„Koncepce je nutná,“ potvrdil jeho slova Tomáš Jindříšek z Dark Side. „Někdy se ve firmách manažeři zaměří jen krátkodobě a nesystematicky na určitý druh dobročinnosti, vybírají peníze na účel, který se jim zalíbil. Nevědí ale, jak CSR propojit s firemními hodnotami, jak všechno pojmout systémově a plánovitě. Je třeba CSR provádět dlouhodobě a také je dobře propojit s interní komunikací, pak může fungovat.“

Plánovité a promyšlené provádění CSR aktivit, při kterém společenská odpovědnost lidem skutečně vejde pod kůži, potom může přinést výsledky ve formě zkvalitnění firemní kultury i zvýšení angažovanosti zaměstnanců. Ta má potenciál podpořit jak dobré jméno firmy, tak i motivaci zaměstnanců a jejich dobrý vztah k firmě, ve které pracují.

Touto cestou bychom Vás proto tedy chtěli poprosit o zaslání některého z posledních čísel Vašeho časopisu/novin:
- v tištěné verzi
- v elektronické verzi v PDF

Všechny časopisy bychom rádi dali k dispozici po vyhlašování výsledků soutěže IIK Grand Prix 2013 (13. 6. 2013) a podle zájmu je nabídli i pro uzavřený diskuzní workshop na téma interních časopisů.

Pokud se rozhodnete nás podpořit, prosíme o zaslání tištěné verze časopisu na adresu:

Institut Interní Komunikace
Karmelitská 268/26
Praha 1
11800

Elektronickou verzi časopisu nám zašlete emailem na info@institutik.cz

Kategorie č. 4. – Netradiční formáty, realizace interní komunikace

Do této kategorie proto můžete přihlásit vše, co napomohlo k rozvoji formální i neformální interní komunikace, či jinak podpořilo rozvoj firemní kultury ve firmě. Může se jednat o netradiční zapojení vedení společnosti, krátko či dlouhodobou interní soutěž, netradiční motivační nástroje a podobně. Kdybychom měli být ještě konkrétnější, přihlaste třeba netradiční rozloučení s dlouholetým pracovníkem společnosti, den otevřených dveří s pestrým programem pro rodiny zaměstnanců, spontánní aktivity zaměstnanců společnosti, zajímavý informační email od vedení společnosti nebo zajímavý teambuilding. Budeme si vážit každého příspěvku, který pomůže posunout oblast interní komunikace a postupně zvyšovat její kvalitu.

V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat na info@institutik.cz

Chceme účastníkům setkání přiblížit různé pohledy na problematiku CSR – na to, jak může dobře fungovat, ale chceme ukázat i situace, kdy se to z různých důvodů nepovedlo. Budeme hledat odpovědi na rozmanité otázky: jak může CSR ovlivnit interní komunikaci ve firmě, jak CSR správně komunikovat zaměstnancům i navenek. Zamyslíme se nad tím, jestli firma má nebo nemá povolit neoficiální CSR aktivity společnosti, iniciované zaměstnanci, a jak to vypadá v situaci, kdy firma CSR realizuje, ale nechce své CSR aktivity veřejně prezentovat.

To vše a ještě více uvidíte na květnovém setkání, které se bude aktuálnímu tématu společenské odpovědnosti věnovat.

Na setkání zveme zástupce firem i neziskových organizací, kteří mají k problematice CSR blízko.

Pokud máte zájem přednést svůj příspěvek, který se tématu CSR týká, neváhejte nám napsat.

Kdo vystoupí?

Magdaléna Boušková – ABB
Eva Kotýnková, Lenka Mašková – Tchibo
Jan Kopecký – Siemens
Tomáš Novotný – Seznam
Andrea Brožová – Nestlé
Tomáš Jindříšek – Dark Side

Kdy: 9. 5. 2013 od 17:00
Kde: Česká pojišťovna, Na Pankráci 123 , Praha 4

Vstupné: zlatí, stříbrní a profesní členové – vstup zdarma, nečlenové – vstup za 500 Kč, studenti po předložení platného studentského průkazu ISIC – vstup za 150 Kč

Po přípravách jsme v pondělí 15. 4. 2013 oficiálně odstartovali lhůtu pro podávání přihlášek projektů, která potrvá do 24. 5. 2013. Vítězové budou slavnostně vyhlášeni 13. 6. 2013 (přesunuto z 6. 6. 2013).

Letošní ročník se bude konat v podobném formátu jako minulý rok – poučeni zkušeností chceme se stále zlepšovat! V první řadě jsme zachovali počet kategorií, abychom vyšli vstříc i projektům, které jsou nějakým způsobem specifické. Vzhledem k dynamickému vývoji ICT technologií a evoluci v oblasti komunikačních kanálů také chceme klást větší důraz na novátorství projektů a jejich přínos k posunutí interní komunikace „na novou úroveň“.

Všechny informace o soutěži jsme pro Vás připravili  v sekci IIK Grand Prix.

Spoluzakladatelé Institutu Interní Komunikace

Tomáš Poucha

Dana Poul – Graf

Angličtina je lingua franca

Workshop vedli Marcel Pikhart z Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové a Jana Holá z Univerzity Pardubice. Účastníky byli specialisté na interní komunikaci z různých firem, které mají mezinárodní charakter či zahraniční personální obsazení, a proto se s problematikou komunikace v angličtině setkávají dnes a denně.

Angličtina dneska běžně funguje v byznysu jako tzv. lingua franca, tedy společný jazyk. Víceméně jsme to už akceptovali, ale někdy bývá obtížné tento společný jazyk používat tak, aby skutečně sloužil ke komunikaci a byl pro nás přínosem. Často se stává, že to není mateřský jazyk ani pro jednu z komunikujících stran, a znalosti angličtiny u některých zaměstnanců nejsou valné. Proto mnoho z nich nemá chuť anglicky mluvit a spíše se tomu vyhýbá; tím se prohlubuje i jejich ostych, pokud už jsou donuceni někde promluvit, klesá jejich sebevědomí a nůžky mezi těmi, kdo „umí“ a kdo „neumí“, se rozevírají stále víc. Korunu tomu může nasadit třeba situace, kdy si manažer dělá při vystoupení svých podřízených poznámky, kdo má jakou úroveň angličtiny.

Špatná komunikace – nefungující tým!

V letech 2011-2013 byl ve firmách z oboru financí a pojišťovnictví proveden výzkum, který zjišťoval, do jaké míry je angličtina v komunikaci přínosem a do jaké míry ohrožením, co vlastně ve skutečnosti převažuje. Jaké odpovědi přinesl? „Komunikace musí být dobře nastavená už v češtině,“ říká k tomu Marcel Pikhart. „Pokud to nefunguje, nebude fungovat ani komunikace anglická.“ Je tedy nutné, aby ve firmách byla zavedena jednotná komunikační strategie a byly optimálně využívány všechny vhodné komunikační prostředky. Jinak hrozí, že komunikace bude ztrácet svůj obsah, že vyslaná informace nebude správně dekódována nebo nebude vůbec příjemcem přijata a zaznamenána. To může nabourat nejen komunikaci, ale i základy důvěry a spolupráce v týmu.

V některých společnostech do hry vstupují ještě navíc kulturní rozdíly – například když je manažer cizinec a řídí český tým (a komunikuje s ním anglicky), je potřeba, aby byl extrémně empatický, vnímal lokální kulturu a naslouchal místním lidem, kteří mu v jejím pochopení a v adaptaci na ni pomáhají. Jinak mohou nastat nepříjemné komplikace, které ztíží normální fungování firmy.

Kdo se tváří jako ovce, nemusí být ovce

Snaha o dorozumění ovšem musí být na všech stranách. Jazyk je nedokonalý, ne každý se dovede dobře vyjádřit česky, tím méně anglicky nebo dokonce třeba anglicky po telefonu. Obecně se má za to, že horší komunikace je s představiteli technických oborů, kteří jsou exaktně zaměření, myslí v číslech a symbolech, neradi čtou a píší maily a květnaté verbální vyjadřování je jim na hony vzdálené. I výřečnější jedinci se však musí snažit – základním předpokladem vzájemného dorozumění je otevřenost, tolerance a relativita vnímání.

Lidé se nesmí bát promluvit, musí se zbavit strachu, že udělají chybu a budou ostatním pro smích. Samozřejmě hodně záleží na osobnosti, ale Češi obecně mají tendenci se podceňovat, nemají odvahu se projevit, dokud si nejsou stoprocentně jisti tím, že co řeknou, je správné – a to se stává málokdy. Dochází tak často k situacím, že zahraniční manažer má pocit, že český personál je poněkud tupý, neaktivní a neangažovaný, protože s ním nekomunikuje a na nic se neptá, ačkoliv z výrazu tváře je zřejmé, že nechápe – a třeba ho ani nenapadne, že se lidé stydí mluvit nebo že prostě nerozuměli tomu, co řekl.

Nejistota v angličtině ale komunikaci modifikuje i u těch, kdo se snaží – lidé se vyjadřují věcně, bez emocí, formálně a stroze, říkají jen to, co je nezbytně nutné. Tím se obsah rozhovoru zplošťuje a mnohdy až paralyzuje, lidé se nedovědí zdaleka tolik informací, kolik by měli nebo mohli, kdyby mluvili ve své mateřštině.

Absolventi na tom nejsou dobře

Jak se ve firmách dívají na jazykovou úroveň absolventů, kteří k nim nastupují? „Vedení firem je výrazně nespokojeno,“ konstatuje Marcel Pikhart. „Čeští absolventi podle nich mají minimální jazykovou kompetenci v angličtině, jsou špatně připraveni. Možná se domluví, ale mají velké problémy s obchodní angličtinou.“

Další problém je v tom, že se noví zaměstnanci musí naučit používat firemní slang, který vychází z daného oboru a který se samozřejmě v průběhu studia naučit nemohou. Ukazuje se ovšem, že na škole se často nenaučí ani běžnou angličtinu. „Na školství se sázet opravdu nedá,“ upozorňuje Marcel Pikhart, „záleží na tom, co chce člověk sám.“ Hodně je dáno osobností a komunikativností každého absolventa – někdo je proaktivní a snaží se angličtinu dohnat, někdo k tomu přistupuje pasivně.

Dá se s tím vůbec něco udělat?

Vždycky to záleží na lidech. Kdo chce komunikovat a domluvit se, bude se snažit a pracovat na sobě, aby se zlepšil. Je dobré si dopředu před jednáním připravit podklady a argumenty a optimisticky předpokládat, že druhá strana je vstřícná a také se chce domluvit. Je třeba být uvolněný, nebát se mluvit, nebát se udělat chybu.

Podpořit komunikaci samozřejmě mohou i zaměstnavatelé. Vlídný a profesionální přístup ze strany managerů vede k tomu, aby svým lidem spíše dodali sebedůvěru, než aby je ještě více stresovali. Osvědčily se slovníčky firemního slangu a podpora nových zaměstnanců v době adaptace po nástupu, interní školení a kurzy. A zaměstnanci velice ocení třeba simultánní překlad při velkém firemním meetingu – sice to zaměstnavatele něco stojí, ale zase má jistotu, že budou rozumět skutečně všichni (a je prokázáno, že sluchátka si v takové situaci pro jistotu berou i ti, kdo anglicky komunikují velmi slušně). Ředitel už se pak třeba nebude muset podivovat nad tím, že na něj podřízení tupě hledí a na nic se ho neptají, a bude překvapen bouřlivou a zajímavou diskuzí, která prospěje celé firmě.

Jarka Kovaříková

Institut Interní Komunikace