Pojďte si uklidit – P(ad)ouchův sloupek v Marketing & Media
Máte doma skleník? Myslím tím vitrinu, ve které máte parádní mističky, broušené karafy a skleničky, porcelán s kýčovitými obrázky grácií? Věci, které jsou vlastně docela hnusné a vlastně ani nechápete, proč je vůbec máte? Možná už je takový skleník hodně oldschool a mají ho doma spíš babičky a tetičky, každopádně vsadím prachy, že někde doma pár takových zbytečností budete také mít. Nemusí jít jenom o zbytečné a nikdy nepoužívané nádobí, ale může jít i o oblečení, tašky, boty, ale třeba i knížky, sportovní náčiní a třeba i jídlo v lednici. Proto také frčí seriály o čištění domácností, řeší se minimalismus, declutterizace našich životů, návraty k podstatě a asi to dává smysl, žijeme v konzumu a je těžké odolat…
Jak je to se zbytečností v marketingu. Má to dvě odlišné strany. Začít můžeme od toho, co marketing vlastně tlačí klientům. Peníze se musí točit a musí se utrácet. Před pár stovkami let se vyrobilo přesně to, co se zužitkovalo. Objemy moc nerostly a těžko se bohatlo. Potom přišla nadvýroba a ekonomika se roztočila do nebývalých objemů. Věci se neopravují, vyhodí se a rovnou koupí nové – mírně lepší a ideálně dražší. Do výrobků se můžou přidávat “kurvítka”, aby to tak nevydrželo, v počítačích se nevymění součástka, ale hned celá základní deska. Jídla se prý produkuje o 75 % (!!) více, než je ho potřeba. Ano, jsme spotřební, žijeme v období růstu a tohle je voda na naše ekonomické mlýny. Tomu také pěkně pomáhá marketing a dostává za to pochvalu.
Jiný pohled je směrem k samotnému marketing, do procesů, práce, systémů a výstupů. Tam je to přímo přebobtnalé. Nechme stranou kolegy a možná celá oddělení, o kterých nikdo netuší, co vlastně dělají a proč ve firmě jsou. Spíš sledujme, kolik pošleme komunikace, která je prázdná a bez jakéhokoliv přínosu? Kolik máme kanálů, které nejsou nutné? Kolik máme zbytečných reportů? Kolik zbytečných nástrojů, toolů? Kolik zbytečných prezentací jste slyšeli za poslední měsíc a kolik jste jich měli vy? Kolik máme produktů a služeb, které jsou k ničemu?
Když se čistí dům, tak se čistí duše. Zen se ptá – je to praktické nebo je to krásné? Pokud ne, měli byste to vyhodit. Naprosto bez slitování. Pokud máte, pocit, že je to škoda, protože to bylo drahé nebo pracné, je dobré si uvědomit, že každý pohled na to, vám jen připomene, že to byla blbá volba a pokaždé vás to otráví – takže ven s tím. Je to rozbité? Nepoužívané? Ven s tím!
Člověka z podstaty zajímá jen to, díky čemu může přežije nebo mu to zlepší status. Všechno ostatní je pro něj nejen zbytné, ale naprosto nepodstatné a zcela to ignoruje. My to klientům stále sypeme. Pokud to na ně nefunguje, máme to blbě my – hrajeme na struny, které nerezonují, nebo jsme moc složití a na to se každý teprve vykašle.
V úklidu nestačí vyčistit jen to viditelné na povrchu, je potřeba vybrat všechny šuplíky a skříňky. Musíme zjednodušit a vymlátit všechny procesy a to napříč firmou – marketéři by měli tlačit na provoz, HR, IT, ale i finance – jinak těžko ukáží svou přidanou hodnotu. Musí tlačit na jednodušší organizační struktury, procesy a informační toky, bez kterých se kultura inovace a efektivity rozjet nedá. A samozřejmě se nebát zjednodušit protfolio produktů a služeb.
Když Vidal Sassoon před lety snížil nabídku své produktové řady z 21 možností na 14, zvedl si tím prodeje o třetinu. Jack Welsh říkal, že v každé firmě by se bez problémů dalo vyhodit 20 % lidí – tedy pokud chce být firma nejlepší ne trhu…
Nehledejte nové lidi, vyházejte ty nepotřebné a bude se lépe dýchat. K tomu si připočtěte všechny úspory za neprodlužované licence, zbytečné služby a toho volného času, kdy nemusíte dělat reporty, prezentace. Pojďte ze svých webů vyházet všechny zbytečnosti, ze svých aplikací nepoužívané a matoucí čudlíky a funkcionality, pokud ne celé aplikace. Zrušte nabídku, co je k ničemu. A věnujte všechny ty ušetřené peníze a čas a zdroje na to krásné, nebo praktické. Roztočte svůj Zen…